spacer.png, 0 kB
  • Česky / Tschechisch
  • Deutsche / Německy

Vyhledávání

Přihlášení






Zapomenuté heslo
spacer.png, 0 kB
Fond: A 1/9 Stará registratura ekonomická (1532) 1742-1784 (SR) Tisk

> Přeskočit na seznam inventárních čísel fondu


Fond:
A 1/9 Stará registratura ekonomická

(1532) 1742-1784

(SR)


Ve fondu Stará registratura (také Stará registratura ekonomická, v současnosti se užívá název Stará tereziánská ekonomická registratura, zkratka SR) byly ukládány spisy politické a hospodářské správy města Brna v letech 1742-1784. Vznikla v souvislosti s reorganizací městské správy, kdy bylo upuštěno od dosavadní praxe vytváření spisů podle úřadování jednotlivých purkmistrů (jako například v Aktech purkmistrovských ) a od roku 1742 byly vytvářeny spisy týkající jedné věci, ukládané v chronologickém pořadí v jednom fasciklu. fascikl byl označen německým heslem a bylo mu přidělena signatura složená z počátečního písmena hesla a pořadového čísla (například heslo „židé" - německy Juden, signatura J 28).
Již při založení Staré registratury v roce 1742 byla do ní převedena řada spisů z fondu Akta purkmistrovská (od r. 1647) a byla přiřazena ke konkrétním věcným heslům. V případě potřeby byly do Staré registratury přeřazeny i písemnosti starší, počínaje rokem 1532. Největší počet písemností ve Staré registratuře pochází sice z let 1742-1784, ale protože obsahuje i akta starší, jejichž počet značně narůstá od poloviny 17. století, má tento fond také velký význam pro projekt BMSJ. V roce 1784 přestala Stará registratura sloužit úřední potřebě, část fasciklů byla předána do archivu, část nadále sloužila městské spisovně, kde zůstala až do roku 1930. Přestože byl fond v moderní době opět sloučen, z původních 3 200 fasciklů se dochovalo do dnešní doby pouze 619. Část fasciklů byla převedena do fondu Zbytky registratur, proto je nutné prohlédnout i tento fond.
Z hlediska obsahu má Stará spisovna velmi široký záběr. Fascikly obsahují jednání o brněnských ceších a jednotlivých řemeslech ve městě, o prvních manufakturách, výrobě železa, tabáku, sukna atd. V obchodních záležitostech navazuje Stará registratura na Akta purkmistrovská a spisy se zabývají především obhajobou obchodních výsad a mýtních svobod brněnských měšťanů. Z dalších témat uveďme správu města (obsazování měšťanského výboru a správa městských organizací, požární předpisy, dluhy a hospodaření města, spory měšťanů s městskou radou, stavební spisy atd.).
Pro studium dějin židů na Moravě má tento fond zásadní význam především kvůli inventárnímu číslu 215 Moravští židé, jejich privilegia a vstup do královských měst. Toto inventární číslo obsahuje písemnosti od poloviny 30. let 17. století do konce 18. století, které se zabývají dopadem císařských privilegií pro moravské židovstvo z let 1629 a 1657 na městské hospodářství. Těmito privilegiemi byl totiž židům povolen vstup do královských měst (od konce středověku zakázaný) na výroční a týdenní trhy. Fascikl obsahuje množství písemností v podobě konceptů, opisů i originálů, kdy město Brno koresponduje s ostatními moravskými královskými městy o koordinaci společného postupu proti židům, ale také řadu stížností města Brna, které vystupovalo i jako zástupce ostatních královských měst státním a zemským orgánům (císařský dvůr, Česká dvorská kancelář, kardinál František z Ditrichštejna jakožto zemský správce, moravské zemské hejtmanství, moravský zemský podkomoří). Těmito stížnostmi se města snažila dosáhnout odvolání výše uvedených židovských privilegií, přičemž řada těchto obsáhlých takzvaných memoriálů stojí za podrobné studium především kvůli argumentaci měst proti židům, kdy města své argumenty podporují důvody hospodářskými (např. obchodování s nekvalitním a kradeným zbožím), náboženskými a rituálními (rušení v době křesťanských bohoslužeb a zřizování tajných modliteben), právními (především odvolání na starší městská privilegia, spolupráce se švédskými okupanty aj.), rasovými a xenofóbními (konflikty mezi křesťany a židy, dokonce se vyskytuje i varování před možným „opakováním" rituálních vražd). Fascikl obsahuje samozřejmě také odpovědi úřadů městům (vesměs negativní) a panovnické či úřední výnosy v této věci. Řada písemností se zabývá také drobnými konflikty židů s městskou správou při pokusu vstoupit do města (Brno, Znojmo), ve fasciklu jsou uloženy také opisy stížností moravských židů na příkoří spáchaná na nich královskými městy.
Zmínky o židech nalezneme samozřejmě také v jiných inventárních číslech tohoto fondu, ale inv. č. 215 je z nich samozřejmě nejvýznamnější, proto se činnost v rámci projektu BMSJ soustředila na zpřístupnění písemností tohoto inventární čísla. Rešerše celého fondu proto není zdaleka dokončena.

Literatura o fondu:
Dřímal, Jaroslav: Archiv města Brna. Průvodce po fondech a sbírkách. - Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra 1956, s. 51-54

Literatura o židech z fondu Stará registratura:
Kocman, Pavel: „Wir arme Burgern ..." contra „Unchristliches Volck" - Židé z pohledu moravských královských městech v polovině 17. století. - In: Židé a Morava 13 (2006), s. 25-31.

znak_brno.gif  pk

 






Materiály tohoto fondu byly instalovány v roce 2008 za finanční podpory statutárního města Brna.

Seznam inventárních čísel fondu

> AMB-A1-9(SR)-83                 -  (excelová tabulka)
> AMB-A1-9(SR)-149               -  (excelová tabulka)
> AMB-A1-9(SR)-215, 1-10     -  (excelová tabulka)
> AMB-A1-9(SR)-215, 11-20   -  (excelová tabulka) 
 
spacer.png, 0 kB
spacer.png, 0 kB
Copyright (c) 2006 - 2008 by HELPME.cz | Powered by Joomla! | Template by Joomlashack.
free joomla templates Joomla tutorials joomla themes