spacer.png, 0 kB
  • Česky / Tschechisch
  • Deutsche / Německy

Hlavní Menu

Úvod
Aktuálně
Seznam archivů
Soupisy židů
Pravidla
Spolupracovníci
Publikace
Financování
Odkazy
Kniha návštěv
Technická informace
---------------------------------------
Nadace S. Steinherze
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
UPOZORNĚNÍ / WARNUNG
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Vyhledávání

Přihlášení






Zapomenuté heslo
spacer.png, 0 kB
MZA - Fond: A 3 Stavovské rukopisy 1348-1884 - Sněmovní památky Tisk

> Přeskočit na seznam inventárních čísel fondu

Fond: A 3 Stavovské rukopisy 1348-1884

Fond Stavovské rukopisy je nejcennějším archivním fondem nejen v rámci Moravského zemského archivu, ale bezesporu i celé Moravy, řadí se také k nejvýznamnějším archivním celkům celého českého státu a jeho význam přesahuje i celou střední Evropu. Jsou to veřejné úřední knihy z doby feudalismu, do kterých byly zapisována usnesení stavovských soudů a správy, usnesení a jednání zemských sněmů, tedy knihy, jimiž byly zajišťována veřejná i soukromá práva moravských stavů.
První zmínky o existenci takových rukopisů na Moravě máme již ze 13. století, od roku 1348 byly vedeny dvě řady zemských desek v Brně a v Olomouci, které se dochovaly do dnešní doby. Později se k deskám připojily další typy písemností (půhony, sněmovní památky atd.). Protože se stavovské rukopisy dochovaly takřka vcelku, patří pro svou jedinečnost k největším historickým klenotům Moravy. Část fondu – moravské zemské desky – byl v roce 1998 prohlášen za Národní kulturní památku.

Z hlediska archivního se Stavovské rukopisy člení na tři základní skupiny:
I. tzv. Stavovské rukopisy v užším smyslu
II. Moravské zemské desky
III. Půhony

Archivní pomůcky:
Urbánková, Libuše: Moravský zemský archiv v Brně. A 3 Stavovské rukopisy 1348-1884. Inventář. Přepracoval Mojmír Švábenský. – Brno: MZA 1990.

Základní literatura k fondu:
Kocman, Alois, a kolektiv: Průvodce po Státním archivu v Brně. – Krajské nakladatelství v Brně 1954, s. 168-176.

I. Stavovské rukopisy v užším smyslu
Stavovské rukopisy v užším smyslu tvoří 87 rukopisů z 16.-18. století, které vzešly z úřední činnosti moravských stavů (jednání zemského sněmu, řízení zemské správy, kopiáře, zápisy korespondence s panovníkem atd.).
Pro potřeby projektu Bohemia, Moravia et Silesia Judaica byla archivní rešerše pramenů k dějinám židů na Moravě 16. a 17. století Stavovských rukopisů v užším smyslu rozdělena ještě na menší, vnitřně sourodější celky:
1. Sněmovní památky (SR-SP)
2. Sněmovní kopiáře (SR-SK)
3. Kopiář moravských direktorů (SR-KMD)
4. Pamětní knihy sněmovní (SR-PKS)
5. Odhadní kvaterny (SR-OK)
6. Kopiáře listů odeslaných ze sněmů a soudů (SR-KLO)

1. Sněmovní památky
Sněmovní památky tvoří nejcennější část Stavovských rukopisů v užším smyslu. Jedná se o 7 knih vedených v letech 1518-1630 (inv. č. 1 1518-1546; inv. č. 2 1547-1570; inv. č. 3 1571-1583; inv. č. 4 1584-1599; inv. č. 5 1600-1611; inv. č. 6 1606-1619; inv. č. 7 1612-1630).
Sněmovní památky jsou vlastně protokoly z jednání moravského zemského sněmu, vrcholného shromáždění moravských stavů, do nichž jsou opsány plné moci sněmovním poslům či sněmovním komisařům, královské předlohy (požadavky krále na sněm, o čem by sněm měl jednat), odpovědi shromážděných stavů a tak dále. Podstatnou část zápisů tvoří tzv. obecní artikuly čili usnesení shromážděných stavů, které měly platnost zemských zákonů. Obecní artikule obsahují ustanovení týkající se zemského zřízení a zemské správy (které bychom dnes mohli nazvat „zemskou ústavou“ a základními zákony země), dále volby stavovských komisí a výběrčích daní, volby poselstev (k panovníkovi a do jiných zemí), volby vojenských vůdců a další ustanovení. Významnou oblastí je povolování berní požadovaných panovníkem a vyhlašování zemských berní.
Sněmovní památky poskytují také řadu cenných údajů o židech. V první řadě jsou to ustanovení v rámci zemských zřízení a jiné obecní artikule, které upravují právní podmínky usídlování židů na Moravě, jejich obchodů, peněžních půjček atd. Další skupinou zápisů vypovídajících o židech jsou jednání o povolování berní, v jejichž rámci byly vyhlašovány také zvláštní daně ze židů. Ve Sněmovních památkách nalezneme také žádost císaře Ferdinanda I. o vypovězení židů ze země z roku 1558 a odpověď stavů na tuto žádost, jednání o tzv. rituálních vraždách křesťanských dětí z roku 1574, o tzv. moravsko-rakouské obchodní válce z roku 1607 (obstavování židů v Rakousku) a další.
Rešerše tohoto pramene v rámci projektu Bohemia, Moravia et Silesia Judaica je dokončena a všechny získané zápisy jsou zpřístupněny.
Další informace související se Sněmovními památkami lze nalézt především v dalších částech fondu A-3 Stavovské rukopisy (míněny jsou Stavovské rukopisy v užším smyslu, v tom případě se jedná o Sněmovní kopiáře, Kopiář moravských direktorů, Pamětní knihy sněmovní, Odhadní kvaterny, Kopiáře listů odeslaných ze sněmů a soudů), z jiných fondů Moravského zemského archivu uveďme například A 4 Sněmovní akta z let 1628-1849, A 6 Sněmovní tisky, které obsahují tisky sněmovních artikulí z let 1544-1848, s usnesením sněmů o vyhlašování jednotlivých berní koresponduje fond A 7 Přiznávací berní listy.

Edice pramenů o židech ve fondu Stavovské rukopisy – Sněmovní památky:
Archiv český 11, 1892.
Bondy, Bohumil, – František Dvorský: K historii židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906 až 1620. Vydal Bohumil Bondy [...]. K vydání upravil a doplnil František Dvorský [...]. I.: 906-1576. II.: 1577-1620 – Praha: Bohumil Bondy 1906.
Bondy, Gottlieb –Dworsky, Franz: Zur Geschichte der Juden in Böhmen, Mähren und Schlesien. Hrg. von Gottlieb Bondy. Zur Herausgabe vorbereitet und ergänzt von Franz Dworsky. I.: 906-1576. II.: 1577-1620 – Prag: Gottlieb Bondy 1906.

Literatura o židech ve fondu Stavovské rukopisy – Sněmovní památky:
Kameníček, František.: Zemské sněmy a sjezdy moravské I.-III. – Brno: Zemský výbor Markrabství moravského 1900-1905.
Teufel, Helmut: Legenda o rituální vraždě ze sedmdesátých let 16. století. – In: Jižní Morava, roč. 34 (1998), s. 257-259.
Teufel, Helmut: Die Linz-Kremser Affäre. Ein mährisch-österreichischer Handelskrieg zu Beginn des 17. Jahrhunderts. – In: Mitteilungen des Kremser Stadtarchivs 21/22 (1981/82), S. 65-85.
Teufel, Helmut: Linecko-kremžská aféra. Moravsko-rakouská obchodní válka na počátku 17. století. – In: Jižní Morava, roč. 32 (1996), s. 65-82.
Teufel, Helmut: Zur politischen und sozialen Geschichte der Juden in Mähren vom Antritt der Habsburger bis zur Schlacht am Weißen Berg (1526-1620). – Erlangen: Phil. Diss. 1971.

 
Seznam inventárních čísel fondu

> MZA-A3(SR-SP)-1   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-SP)-2   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-SP)-3   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-SP)-4   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-SP)-5   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-SP)-6
  -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-SP)-7   -  (excelová tabulka)

 

pk

 
spacer.png, 0 kB
spacer.png, 0 kB
Copyright (c) 2006 - 2008 by HELPME.cz | Powered by Joomla! | Template by Joomlashack.
free joomla templates Joomla tutorials joomla themes