spacer.png, 0 kB
  • Česky / Tschechisch
  • Deutsche / Německy

Vyhledávání

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!
spacer.png, 0 kB
MZA - Fond: A-3 Stavovské rukopisy - Půhony Olomouc Tisk

> Přeskočit na seznam inventárních čísel fondu

 
Fond: A 3 Stavovské rukopisy 1348-1884

Fond Stavovské rukopisy je nejcennějším archivním fondem nejen v rámci Moravského zemského archivu, ale bezesporu i celé Moravy, řadí se také k nejvýznamnějším archivním celkům celého českého státu a jeho význam přesahuje i celou střední Evropu. Jsou to veřejné úřední knihy z doby feudalismu, do kterých byly zapisována usnesení stavovských soudů a správy, usnesení a jednání zemských sněmů, tedy knihy, jimiž byly zajišťována veřejná i soukromá práva moravských stavů.
První zmínky o existenci takových rukopisů na Moravě máme již ze 13. století, od roku 1348 byly vedeny dvě řady zemských desek v Brně a v Olomouci, které se dochovaly do dnešní doby. Později se k deskám připojily další typy písemností (půhony, sněmovní památky atd.). Protože se stavovské rukopisy dochovaly takřka vcelku, patří pro svou jedinečnost k největším historickým klenotům Moravy. Část fondu – moravské zemské desky – byl v roce 1998 prohlášen za Národní kulturní památku.

Z hlediska archivního se Stavovské rukopisy člení na tři základní skupiny:
I. tzv. Stavovské rukopisy v užším smyslu
II. Moravské zemské desky
III. Půhony

Archivní pomůcky:
Urbánková, Libuše: Moravský zemský archiv v Brně. A 3 Stavovské rukopisy 1348-1884. Inventář. Přepracoval Mojmír Švábenský. – Brno: MZA 1990.

Základní literatura k fondu:
Kocman, Alois, a kolektiv: Průvodce po Státním archivu v Brně. – Krajské nakladatelství v Brně 1954, s. 168-176.

 

III. Půhony

Půhony tvoří vedle vedle stavovských rukopisů v užším smyslu a moravských zemských desek další důležitou část fondu A 3 Stavovské rukopisy, a to nejen svým rozsahem. Jde celkem o 117 rukopisných knih půhonů a nálezů olomoucké cúdy z let 1405-1641, půhonů a nálezů brněnské cúdy z let 1406-1641 a pamětních knih zemského práva z let 1583-1783. Půhony jsou významným pramenem pro právní, hospodářské a společenské dějiny Moravy.
Knihy půhonné a nálezové jsou zápisy z jednání zemského soudu, tedy zemského práva většího a menšího. Větší neboli panský soud rozhodoval všechny pře vyšší šlechty, příslušníků panského stavu (vedle sporů o majetek pozemkový – deskové statky a movitý, např. klenoty či peněžní půjčky, šlo o spory o dědictví, o škody na poddaných  a na majetku a jiné) a také všechny ostatní spory, tedy i příslušníků vyššího stavu, přičemž předmět sporu musel přesahovat hodnotu 10 kop pražských grošů. Příslušníci církevního stavu, preláti, a královská města příslušeli k zemskému soudu v případě, jen pokud se soudili o deskové statky. Zemský soud také rozhodoval spory poddaných s vrchností a před zemský soud bylo možné pohnat i panovníka. K zemskému soudu výhradně nenáležely např. věci válečné, pře o vinohrady, věci horní (těžba nerostů).
Většímu soudu zpravidla předsedal zemský hejtman a nutná byla účast nejméně deseti přísedících. V 16. století se počet přísedících zemského soudu ustálil na 16 členech z panských rodů a 6 osob rytířského stavu. Tuto funkci zpravidla zastávaly nejváženější a nejvlivnější osoby markrabství. Soudilo se podle zvykového práva, soud právo „nalézal“, odtud se rozsudek nazýval „nález“. Z rozsudku zemské soudu, nebylo, alespoň v 16. století, odvolání.
Soud zasedal zpravidla dvakrát ročně v Brně a dvakrát ročně v Olomouci. Každý žalobce musel pohánět (žalovat) osobně, avšak musel dodat písemný a formálně nezávadný půhon. Soudní, menší úředníci sbírali písemné půhony po čtyři pátky před zasedáními (sedění první, sedění druhé, sedění třetí) a půhony doručené poslední pátek před západem slunce se nazývaly půhony sluneční. Z hlediska obsahu vedle sporů o pozemkový majetek nacházíme například spory o svědomí (žalobce žádal o postavení svědků), k právu a k přísaze (žalovaný měl prokázat nevinu přísahou) či o rukojmí (žalobce poháněl jistce, tedy ručitele, např. dluhu), zajímavé jsou také půhony zátkyní, předchůdce zatykačů. V 16. století byly do knih půhoných zapisovány také posudky (tedy odhady, ocenění) deskových statků odsouzených, např. zadlužených osob a zvody, tedy exekuce na majetek odsouzených.
Vedle většího (panského) soudu existoval menší zemský soud, kde zasedali menší zemští úředníci a přísedící z řad rytířského stavu. Menší soud řešil bagatelní spory rytířstva, tedy spory o nepatrně peněžní částky. Soud zemského hejtmana  soudil spory o čest a ostatní, tzv. postranní pře.
Půhony jsou významným pramenem ke genealogii moravské šlechty, ale také ke studiu každodenního života poddaných, protože poskytují řadu informací k právním, hospodářským, sociálním, náboženským a kulturním dějinám Moravy. Obzvláště od 16. století dostávají půhony podobu obsáhlých zápisů plné podrobných údajů, jejíž hodnota je o to cennější, že například pro 16. století se zachoval pouze zlomek aktového materiálu. Bohužel edice půhonů byla doveden pouze k roku 1503.
Také pro výzkum dějin židů na Moravě mají půhony obrovský a nezastupitelný význam. V mnoha případech v půhonech nacházíme jedny z nejstarších zmínek o židovském osídlení určitých oblastí, o to cennější, že například ještě k 16. století máme jiných pramenů málo. Nejvíce zaznamenaných případů se týkalo vymáhání dluhů, čímž se půhony stávají cenným pramenem pro zkoumání úvěrování moravské šlechty židy. Nutno podotknout, že půhon (žalobu) v případě vymáhání dluhů zpravidla za židy předkládal jejich feudální pán, zpravidla šlechtic. Jednalo se nejen o dluhy o pozemkové vrchnosti, ale také dluhy poddaných, které prostřednictvím zemského soudu vymáhal ve prospěch svého poddaného žida jeho na pánovi dlužníka. Teoreticky sice mohli pohánět i židé, takové případy jsou však vzácné. Moravské právo sice nepřipouštělo žaloby o židovské dluhy před zemským soudem, neustálenost zvykového práva však vedla k tomu, že v některých případech se zemský soud odmítl židovskými dluhy zabývat, v jiných případech ale vynesl nález (rozsudek) ve prospěch věřitele. Obdobným typem sporů bylo vymáhání škod na pachatelích kriminálních činů, jejichž oběťmi byli židé (např. krádeže, loupežná přepadení, zabavení zboží apod., ale také zbití a zranění). V několika případech se jedná o židech jako o obětech vražd. Zvláštními typy půhonů jsou spory vrchností o poddanskou příslušnost a poddanské závazky jednotlivých židů či půhony, aby pán postavil svého poddaného žida jako svědka.

Edice:
Brandl, Vincenc (ed.): Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové 1-6. – Brunae: Deputationis Marchonatus Moraviae 1872-1892.
Bretholz, Bertold (ed.): Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové 7. – Brno: Zemský náklad 1911.

Literatura o fondu:
Kocman, Alois, a kolektiv: Průvodce po Státním archivu v Brně. – Brno: Krajské nakladatelství 1954, s. 174-176.
Jan, Libor – Janiš, Dalibor (eds.): Ad iustitiam et bonum commune. Proměny zemského práva v českých zemích ve středověku a raném novověku. – Brno: Matice moravská 2010.

Literatura o židech ve fondu A 3 Stavovské rukopisy – Půhony:
Kocman, Pavel: Moravští židé a křesťanská justice v 16. a 17. století. – In: Jižní Morava 39 (2003), sv. 42, 7-19.
Kocman, Pavel: Mährische Juden und christliche Justiz im 16. Jahrhundert. – In: Hödl, Sabine, – Peter Rauscher, Barbara Staudinger (Hrsg.): Hofjuden und Landjuden. Jüdisches Leben in der Frühen Neuzeit. – Berlin–Wien: Philo 2004, 363-386.

Pro potřeby projektu Bohemia, Moravia et Silesia Judaica byla archivní rešerše pramenů k dějinám židů na Moravě 16. a 17. století půhonů v užším smyslu rozdělena na menší celky:
1. Půhony Olomouc
2. Půhony Brno

1. Půhony Olomouc

 

Olomoucku řadu knih půhonů a nálezů tvoří celkem 48 svazků, do nichž byla zapisována jednání zemského soudu, která probíhala v Olomouci (olomoucká cúda). Jurisdikce olomoucké cúdy zahrnovala oblast východní, střední a severní Moravy, proto nacházíme v olomouckých půhonech především spory týkající se této oblasti.
Vedle sporů o dluhy, dědictví, majetkové škody a ublížení na těle je třeba upozornit na půhony žida Kolmana z roku 1528 (inv. č. 694), což je v případě zemského soudu ojedinělý případ.

Ve starší odborné literatuře jsou olomoucké půhony citovány pod zkratkou PO (= Půhony Olomouc) a číslem příslušného svazku. Při moderním zpracování fondu byla jednotlivým svazkům přidělena inventární čísla, přidělená průběžně v rámci celého fondu A 3 Stavovské rukopisy. Pro snazší orientaci připojujeme přehlednou tabulku se starými citacemi olomouckých půhonů a jejich nových inventárních čísel, podle kterých jsou nyní v archivu uloženy (pouze ta inv. č., ve kterých byly objeveny záznamy o židech):

Stará citace
(PO = Půhony Olomouc)

Nová citace
(inventární číslo)

PO 11
PO 12
PO 13
PO 14
PO 15
PO 16
PO 17
PO 18
PO 19
PO 20
PO 21
PO 24
PO 27
PO 28
PO 29
PO 30
PO 31
PO 32
PO 34
PO 35
PO 37
PO 38
PO 39
PO 43
PO 45
PO 47

inv. č. 691
inv. č. 692
inv. č. 693
inv. č. 694
inv. č. 695
inv. č. 696
inv. č. 697
inv. č. 698
inv. č. 699
inv. č. 700
inv. č. 701
inv. č. 704
inv. č. 707
inv. č. 708
inv. č. 709
inv. č. 710
inv. č. 711
inv. č. 712
inv. č. 714
inv. č. 715
inv. č. 717
inv. č. 718
inv. č. 719
inv. č. 723
inv. č. 724
inv. č. 726

pk

JMK
Písemnosti tohoto fondu (inv. č. 691-711) byly instalovány v roce 2010 za finanční podpory Jihomoravského kraje.
Písemnosti tohoto fondu (inv. č. 712-723) byly instalovány v roce 2012 za finanční podpory Jihomoravského kraje.

Seznam inventárních čísel fondu

> MZA-A3(SR-PO)-691   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-692   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-693   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-694   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-695   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-696   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-697   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-698   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-699   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-700   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-701   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-704   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-707   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-708   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-709   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-710   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-711   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-712
  - (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-714   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-715   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-717   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-718   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-719   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-723   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-724   -  (excelová tabulka)
> MZA-A3(SR-PO)-726   -  (excelová tabulka)

 

 
spacer.png, 0 kB
spacer.png, 0 kB
Copyright (c) 2006 - 2008 by HELPME.cz | Powered by Joomla! | Template by Joomlashack.
free joomla templates Joomla tutorials joomla themes