spacer.png, 0 kB
  • Česky / Tschechisch
  • Deutsche / Německy

Vyhledávání

Přihlášení






Zapomenuté heslo
spacer.png, 0 kB
Pravidla pro zpracování pramenů Tisk


Projekt „Bohemia, Moravia et Silesia

Judaica“

Pravidla pro zpracování pramenů

1. Všeobecná pravidla pro zpracování pramenů

1.1.0. Záhlaví:

Každá zpracovávaná jednotka fondu obsahuje záhlaví s následujícími údaji:
- dnešní název archivu, německý překlad tohoto názvu archivu
- zkratku jména archivu
- současné označení fondu, německý překlad tohoto označení
- zkratku tohoto označení
- inventární číslo

Jednotlivé regesty nebo transkribované texty mají svá vlastní záhlaví, ve kterých uvádíme:
- folio/pagina
- datum, místo
- kód

Např.:

Moravský zemský archiv v Brně

[Mährisches Landesarchiv Brünn] (MZA)

Fond: D-1 Lánový rejstřík

[Bestand: D-1 Lahnregister] (LR)

Inv. č. 17b
[Inv.-Nr. 17b]

fol. 33v
1675 VII 5, Prerau (Přerov)
MZA-D1(LR)-17b, fol.33v

1.2.0.   Datum a místo vzniku pramene:

Datum uvádíme v záhlaví následující formou:
Rok měsíc (římskými číslicemi) den.
Moderní podobu lokality (místa) vzniku uvádíme v jazyce pramene, dále uvádíme v kulatých závorkách moderní podobu názvu lokality v jiném jazyce.

Např.:

           v jazykově německých textech: 1577 XII 13, Nikolsburg (Mikulov)
                                                                  1623 II 25, Krakau (Kraków)
           v jazykově českých textech:       1577 XII 13, Mikulov (Nikolsburg)
           v jazykově polských textech:      1623 II 25, Kraków (Krakau)

Pokud není pramen datován přesně, uvádíme takto:            1658 circa
                                                                                                          1658 ante
                                                                                                          1658 post

Pokud není pramen datován, uvádíme takto:                        [s. a.]

1.3.0. Kód
Kód, vytvořený pomocí zkratky archivu, zkratky fondu, inventárního čísla fondu a čísla folia nebo paginy, obsahuje kompletní informaci o zpracovaném prameni. Kód slouží k propojení informací v programu Word a Excel prostřednictvím hypertextových odkazů.

Např.:

            MZA-D1(LR)-44,fol.27v
            SOkAUH-(AMUB)-91,fol.13v-r
            AMP-(LJ)-2169,fol.16r

Každý zpracovaný záznam (regest, regest s částečně nebo plně transkribovaným textem) má ve svém záhlaví vlastní kód. Pouze v případech, kdy se jednotlivé, drobné zmínky o židech nacházejí na mnoha fol./pag. v témž prameni, vytváříme jeden skupinový kód pro více těchto záznamů.

Např.:
            APKr-ADMKr(RT)-2115,pag.16-25

1.4.0. Formy zpracování:

a) plná transkripce (u pramenů v německém jazyce plná transliterace), doplněná záhlavním regestem,
b) částečná transkripce (u pramenů v německém jazyce částečná transliterace), doplněná záhlavním regestem,
c) regest.

Každý záhlavní regest musí obsahovat veškeré pro projekt důležité údaje, tzn. uvedeny musí být všichni zmínění židé (také svědci), při prodeji nemovitosti její poloha, prodejní cena, termíny, způsob a dobu trvání splátek. K sobě patřící zápisy o jednotlivých splátkách, navazující na hlavní zápis o koupi (prodeji aj.), mohou být zahrnuty v jednom regestu.
Text regestu píšeme kurzívou.

1.5.0. Úpravy v transkribovaném a transliterovaném textu:

Všechny úpravy zpracovatele označujeme v hranatých závorkách, tj. vypuštění textu, doplnění slov (např. předložek aj.), rozepsání zkratek. aj.

nečitelná místa […?]
nejasnosti [?]
vypuštěný text […]
zvláštní odkazy [!]

Marginálie v pramenech jako jsou např. gruntovnice, urbáře, městské knihy atp. můžeme zapisovat těmito způsoby:
a) Použijeme zkratku SV a dále následuje tento text marginálie (využitelné především v případě, kdy jsou na okraji folia/paginy zaznamenány rozsáhlejší texty např. zápisy splátek dluhu atp.).
b) Krátký text zapsaný na okraji folia/paginy, který přímo souvisí s hlavním textem zapíšeme do poznámky,

Např.:
In margine: zlatý po šedesáti krajcařích počítajíc

c) tuto krátkou marginálii zapíšeme v hlavním textu tam, kam podle souvislosti patří a v poznámce na toto pouze upozorníme.

Např.:

Orig.: předešlá věta/slovo na okraji fol. 156v - – vorangegangener Satz/vorangegangenes Wort am Rand fol. 156v.

d) Texty zaznamenané na reversu pramenů (aktový materiál, listiny atp.) zapisujeme vždy do poznámky (viz. 1.7.d).

Např.:
RV: Abraham de Sacerdoti contra Judeos

1.6.0. Zkratky:

Veškeré zkratky rozepisujeme.
Peněžní údaje rozepisujeme následujícím způsobem:
v orig.: gr čes            přepis: gr. čes[kých]
             12 ß gr čes  – přepis: 12 [kop] gr. čes[kých]
             vii ß gr miß – přepis: 7 [r] [kop] gr. míš[enských]
                                    nebo:   VII [kop] gr. míš[enských]
             v zl mor      – V zl. mor[avských] nebo 5 [r] zl. mor[avských]
             6 kr               6 kr. nebo 6 kr[ejcarů]
             5 den             5 den. nebo 5 den[árů]
Pokud je kopa psána zkratkou, vyjádříme tuto skutečnost pomocí hranaté závorky [kop]
Římské číslice buď přepisujeme jako římské, vždy velkými písmeny, nebo je píšeme arabskými číslicemi se značkou [r], která symbolizuje, že v originálu jsou číslice římské.

Např.:
            v orig.: MDLXXIX                 přepis: MDLXXIX
                                                             nebo 1579 [r]

Rozepisujeme také všechny latinské zkratky jako

např.:
Ao – a[nn]o.

Zkratku ff pro latinské slovo feria nemusíme rozepisovat.

Latinské názvy měsíců píšeme v jazykově českých a polských textech s malým začátečním písmenem.

1.7.0. Poznámky (Vysvětlivky)
Poznámky píšeme přímo za zpracovaným textem (regestem nebo transkribovaným textem), nikdy na konci strany.

1.7.1. Údaje uváděné v poznámce:
a) osobní jména, podrobněji viz bod 3,
b) místní jména, podrobněji viz bod 4,
c) všechny údaje o změnách, škrtnutém textu, zvláštnostech, chybná místa textu, marginálie (viz 1.5 b,c),
d) další informace o prameni, tj. jeho stav, u listin všechny údaje u listin uváděné, případně pečeť, údaje na reversu aktového materiálu (viz 1.5. d), hebrejský text aj.,
e) hebrejské texty aj.,
f) odkazy na prameny, edice a literaturu uvádíme jako poslední údaj.
Fons:
Ed.:
Lit.:

1.8.0. Značka zpracovatele:
Tuto značku uvádíme za každým záznamem (regestem, transkribovaným textem). V případě, kdy se jednotlivé, drobné zmínky o židech nacházejí na mnoha foliích v témž prameni a vytváříme jeden skupinový kód pro více těchto záznamů (viz 1.3.), uvádíme značku zpracovatele také až za celou skupinou těchto záznamů. Přehled autorů (editorů) a jejich značek je v rubrice Spolupracovníci.


1.8.1.
Každý záznam je za značkou autora označen následujícím způsobem:

Verze/Version: RRRR.MM.DD. (Č)
R – rok, M – měsíc, D – den, Č – pořadové číslo verze.

Rok, měsíc a den znamenají datum instalace pramene nebo jeho případnou opravu či změnu, číslo v závorce udává, ke kolika takovým změnám či opravám od instalace pramene došlo. Pramen, který neprodělal od instalace žádnou změnu je označen (1).
Tímto způsobem budou značeny veškeré zásahy do zveřejněného pramene, ať se jedná o opravu editorských chyb nebo o doplnění literatury, poznámkového aparátu, doplnění obrázků, hebrejských textů a podobně.
O provedených změnách informujeme v rubrice Aktuálně.
 

2. Obecné zásady transkripce českých textů

viz:
Kašpar, Jaroslav: Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českých zemím. Sv.1. – Praha:  Státní pedagogické nakladatelství,  l987, s. l57-l61.

2.1.0.   Písmena   -v-, -w-,-g-, -j-, -y- ve významu hlásek
                             -u-, -v-, -j-, -í-, -i- (případně -j-) přepisujeme jako:
                             -u-, -v-, -j-, -i-, -í- (případně -j-). 
Písmeno -g- se nechává ve slovech cizího původu (např. generál, evangelium), i když se někdy vyslovovalo jako hláska -j-. Jinak se přepisuje buď jako -j- nebo jako -g-.

2.2.0.   Psaní -i- a -y- stejně jako psaní -s- a -z- se řídí platnými Pravidly českého pravopisu.

2.3.0.   Spřežky se přepisují podle výslovnosti:
ss- jako -š- nebo -s-,
cz- jako -č- nebo -c-,
čz- jako -č-,
rz- jako -ř-
Nerozlišujeme dvojí tvary písmen -s- a -ß-.

2.4.0. Dvojité -w- přepisujeme jako -w- pouze u slov cizího původu, kde je tato forma obvyklá i v současné době (např. osobní jméno Wolf ), dále v případech bod 3.6.

2.5.0. -ff- přepisujeme na jednoduché -f- i v osobních jménech: např. Wolff – Wolf.

2.6.0. Dvojhlásku -au- přepisujeme -ou- (př. kaupil – koupil, s ženau – s ženou aj.).

2.7.0. Dvojhlásku -uo- přepisujeme -ů- (pozuostaly – pozůstalý, duom – dům, sauseduov sousedův).

2.8.0. Slova jako letha, deseth, kvittuje přepisujeme léta, deset, kvituje.

2.9.0. Písmeno -j- zachováváme ve slovech jako např. jmíti a jeho dalších tvarech.

2.10.0. Kvantita samohlásek se řídí současnými Pravidly českého pravopisu.
Např. buduczi přepisujeme na budúcí aj. Zachovávají se však zvláštnosti dialektu.

2.11.0. Interpunkce se řídí současnými Pravidly českého pravopisu.

3. Rozšířená pravidla pro transkripci osobních jmen

v jazykově českých pramenech a jejich zápis

v poznámce

3.1.0. Osobní jména uvádíme v přepisovaném textu i v regestu podle platných Pravidel transkripce českých textů, originální (transliterovanou) podobu jmen uvádíme v poznámce. V poznámce uvádíme originální podobu osobních jmen také osob nežidovského  původu. Osobní jména uvádíme v poznámce ve tvaru, v jakém se nachází v orig., tzn. nepřevádíme je do 1. pádu.

Např. v textu: Beneš Monyš     – v pozn.: Orig.: Beness Monyss
                       Arona kostkaře  – v pozn.: Orig.: Arona Kostkarźe

3.2.0. Zápis osobních jmen v pramenech typu soupisů (Lánové rejstříky, Soupis poddaných podle víry, Berní rula, urbáře aj.):
V případech zpracování těchto pramenů, které mají formu soupisů osob, zapisujeme osobní jména v původní (transliterované) podobě, v hranaté závorce uvádíme případně transkribovanou formu osobního jména podle pravidel transkripce platných pro jazyk pramene. Osobní jména v tomto případě již neodkazujeme do poznámky.

Např.:
Wolff Sspačzek [Wolf Špaček]

3.3.0. Osobní jména, u kterých si při přepisu nejsme jisti, do jaké míry je možné tato jména modernizovat, necháváme v podobě originálu:

Např. v textu: Anna Reysova    v pozn.: Orig.: Anna Reysowa

3.4.0. Různé podoby osobního jména Yzak (Izak, Ysaac, Izaak aj.) a Jozef (Josef, Jozeff, Yozeff aj.) přepisujeme: Izák, Jozef (popř. Josef). Původní podobu uvádíme v poznámce, kde také upozorňujeme na případné variabilní používání -I- a -Y- v témž osobním jméně v témž originálu.

3.5.0. V poznámce uvádíme také původní podobu běžných osobních jmen jako jsou např. Mojžíš, Šimon, Šalomún, Lev, Eliška, Jelen (např.: Mogzjss, Ssimon, Ssalomún, Lew, Elisska, Gelen) 

3.6.0. Osobní jména, v kterých se vyskytuje -w- transkribujeme s -v- .

Např.
v textu: Michal Vintíř – v pozn.: Orig.: Michal Wintijrz
             Sára Markova – v pozn.: Orig.: Sara Markowa

Osobní jména polského původu přepisujeme s -w- :
Např.: Jeleń Izaakowic

3.7.0. Psaní malých a velkých písmen v osobních jménech:
V konkrétním případě je nutné zvážit, zda se jedná osobní jméno nebo o bližší určení osoby prostřednictvím jejího povolání.

Např. Šimon řezník – v pozn.: Orig.: Ssimon ržeznijk.,
          Michal koníř  – v pozn.: Orig.: Michal Konijrź

Ve sporných případech volíme podobu, která je v originálu. Na střídavé psaní malého a velkého písmene v originálu není třeba upozorňovat v poznámce.

4. Pravidla transkripce místních jmen v jazykově

českých, německých a polských pramenech a jejich

zápis v poznámce

4.1.0. Místní jméno v záhlaví:
 viz Všeobecná pravidla pro zpracování pramenů, bod 1.2.

4.2.0. Místní jméno v poznámce:
Veškerá místní jména v jazykově českých, německých a polských pramenech uvádíme  a dále lokalizujeme v poznámce. Uvádíme je v poznámce v tom pádě, ve kterém se nachází v originálu, tzn. nepřevádíme je do 1. pádu.
Velké evropské lokality jako Berlin, Brno, Frankfurt am Main, Kraków, Krems, Linz, Nürnberg, Poznań, Praha, Prešpurk, Wien, Wroclaw není třeba v poznámce lokalizovat. V poznámce je uvádíme pouze v případě, když se podoba jejich názvu v originálním textu liší od moderní podoby tohoto názvu.

4.3.0. Lokalizace místních jmen:

Lokalizace místních jmen nekoresponduje se současným stavem správních struktur, slouží pouze bližšímu geografickému určení. V poznámce uvádíme moderní jazykovou podobu místního jména vždy v německém jazyce, dále v českém jazyce nebo polském jazyce. Určující je na území kterého státu se dnes lokalita nachází.V případech, kdy existuje pro polskou lokalitu i moderní české místní jméno, uvádíme jej též (Vratislav, Krakov). Pro určení pořadí, v jakém jazyce budou moderní podoby místního jména v poznámce uvedeny, se řídíme jazykem pramene.

4.3.1. Základy lokalizace:

Určující pro lokalizaci místních jmen na území dnešní České republiky je správní členění na politické okresy z roku 1930, podle Ortslexikon der Böhmischen Länder 1910-1965. Vydal Heribert Sturm pro Collegium Carolinum. 2. vyd. – München: R. Oldenbourg 1995.

Určující pro lokalizaci místních jmen ve Slezsku, která leží na území dnešního Polska, je: Schlesisches Ortschaftsverzeichnis. Alphabetisches Verzeichnis sämtlicher Städte, Flecken, Dörfer und sonstiger Ortschaften und Wohnplätze der Provinz Schlesien. Mit Angabe der Einwohnerzahl, des landrätlichen Kreises, der Postbestellanstalt (in postalischer Schreibweise und Bezeichnung), der nächsten Eisenbahnstation, der Zugehörigkeit zum Amtsbezirk, Standesamtsbezirk, Amtsgericht und Kirchspiel, sowie der Entfernungen von der Kreisstadt, der Postanstalt, der Eisenbahnstation und dem  Amtsgericht. Achte unveränderte Auflage, ergänzt durch einen Nachtrag.“ – Breslau: Wilh. Gottl. Korn 1919.

4.3.2. Zkratky používané při lokalizaci:

č. – česky (tschechisch), dt. – německy (deutsch), pol. – polsky (polnisch),
PO – politický okres (Politischer Bezirk), PB – Politischer Bezirk (politický okres), Pow. – powiat (Kreis/okres).

4.4.0. Místní jména v jazykově českých pramenech:

Přepisujeme podle platných Pravidel transkripce českých textů.
Původní podobu místních jmen, v pádě, ve kterém se nachází v originále, uvádíme a dále lokalizujeme v poznámce.

Např.:
Orig.: Prostiejow; č. Prostějov, PO Prostějov, dt. Proßnitz, PB Proßnitz
č. Krakov, pol. Kraków, dt. Krakau
Orig.: z Normberku; č. Norimberk, dt. Nürnberg

4.5.0. Místní jména v jazykově německých pramenech:

Ponecháváme v přepisovaném textu v původní podobě originálu, uvádíme je a lokalizujeme v poznámce.

Např.:
dt. Proßnitz, PB Proßnitz, č. Prostějov, PO Prostějov
dt. Krakau, pol. Kraków, č. Krakov
dt. Nürnberg, č. Norimberk
dt. Nikolsburg, PB Nikolsburg, č. Mikulov, PO Mikulov

4.6.0. Místní jména v jazykově polských pramenech:

Ponecháváme v přepisovaném textu v původní podobě originálu (např. Proscziejow), místní jméno uvádíme a lokalizujeme v poznámce.

Např.:
č. Prostějov, PO Prostějov, dt. Proßnitz, PB Proßnitz
pol. Kraków, dt. Krakau, č. Krakov

5. Pravidla pro zápis údajů do tabulek v programu

Excel

5.1.0. Všeobecné zásady zápisu do excelových tabulek:

5.1.1. Pro každé zpracované inventární číslo každého fondu vytváříme novou tabulku. Pouze ve výjimečných případech zahrneme několik inventárních čísel do jedné tabulky.

5.1.2. Každé osobní jméno židovské osoby, zmíněné v prameni, zaznamenáváme na samostatném řádku tabulky a doplňujeme v jiných sloupcích příslušnými údaji.

5.1.3. Údaje ve většině sloupců tabulky jsou dvojjazyčné (česko-německé):

Povolání/Beruf, Příbuzenské vztahy/ Verwandtschaftsbeziehungen, Původ/Herkunft, Jiná místa/Andere Orte, Fond/Bestand.

5.1.4. Prameny v polském jazyce jsou posuzovány obdobně, s výjimkou sloupce „Jméno/Name“. Vyplňování sloupce „Původ/Herkunft“ se řídí bodem 5.2.8.

5.2.0. Jednotlivé sloupky (kategorie) excelových tabulek:

5.2.1. Pro dvojí podobu osobních jmen v jazykově českých pramenech , tedy transkribovanou (modernizovanou) podobu osobního jména a původní podobu osobního jména v prameni používáme první dva sloupce tabulky. Sloupec Jméno/Name a sloupec Jméno orig./Name orig. Tento způsob zápisu nám umožňuje ve sloupci Jméno/Name sjednotit různé podoby zápisu téhož osobního jména a usnadnění budoucího vyhledání totožných jmen.

Např.:
Mojžíš ………Mogzijss  Moyziss
Izák………….Yzak, Izak

5.2.2. Osobní jména v jazykově polských a německých pramenech zapisujeme pouze v původní  psané podobě ve sloupci Jméno orig./Name orig.

5.2.3. V případě, že pramen referuje k židovské problematice všeobecně, zapisujeme ve sloupci Jméno/Name shodně „Juden“ popř. „Jude“ „Jüdin“ (je-li zmíněn jeden žid/židovka bez uvedení jména) pro prameny ve všech jazycích. Sloupek Jméno orig./Name orig. zůstává v tomto případě prázdný.

5.2.4. Druhé (další) jméno židovské osoby. V případech, kdy se toto druhé (další) jméno jeví jako bližší určení osoby pomocí povolání, zapisujeme toto „další jméno“ zároveň do sloupce Povolání/Beruf. Toto „další jméno“ pak píšeme v jazykově českých a v jazykově polských pramenech s malým začátečním písmenem, v jazykově německých pramenech s velkým začátečním písmenem.

Např.:
Aron koníř, Izák sklenář, Markus Schneider aj.

5.2.5. V novém sloupku Pohlaví/Geschlecht rozlišujeme pomocí písmen m (mužské) a f (ženské) pohlaví osoby.

5.2.6. V novém sloupku Příbuzenské vztahy/Verwandtschaftsbeziehungen zapisujeme odpovídající vztahy. Zaznamenáváme je ve směru k hlavní osobě/hlavním osobám uvedené/uvedeným v prameni.

Zaznamenáváme tyto příbuzenské vztahy:
žena / Frau
muž / Mann
dcera / Tochter
syn / Sohn
rodiče / Eltern popřípadě: matka / Mutter, otec / Vater
babička / Großmutter
dědeček / Großvater
sestra / Schwester
bratr / Bruder
vnuk / Enkel
vnučka / Enkelin
tchán / Schwiegervater
tchýně / Schwiegermutter
švagr / Schwager
švagrová / Schwägerin
zeť / Schwiegersohn
snacha / Schwiegertochter
teta / Tante
strýc / Onkel
synovec / Neffe
neteř / Nichte
bratranec / Vetter
sestřenice / Base
otčím / Stiefvater
macecha / Stiefmutter

dále zaznamenáváme v tomto sloupci stav, kdy je osoba vdovou / vdovcem:
vdova / Witwe
vdovec / Witwer

a případy, kdy se jedná o budoucí ženu a budoucího muže (např. předsvatební smlouvy):
nevěsta / Braut
ženich / Bräutigam

Např.:
Izák Kokeš žid a jeho žena Ester přiznávají svůj dluh 53 kop gr., které dluží svému zeti Chaimovi školníku v věně své dcery Elišky […] Rukojmě se za to postavil Aron Munka žid, bratr Izáka Kokše žida […].

Jméno/Name

Jméno orig./
Name orig.

Příbuzenské vztahy/
Verwandtschaftsbeziehungen

Izák Kokeš

Yzak Kokess

 

Ester

Ester

žena / Frau: Izák Kokeš

Aron Munka

Aron Munka

bratr / Bruder: Izák Kokeš

Chaim školník

Chaym sskolnijk

zeť / Schwiegersohn: Izák Kokeš, Ester

Eliška

Elisska

dcera / Tochter: Izák Kokeš, Ester
žena / Frau: Chaim školník


Zápis příbuzenských vztahů do tabulky řeší také situace, kdy jsou v prameni např. v Soupisu poddaných podle víry uváděny s rodiči děti bez udání jména.

V těchto případech zapisujeme takto:

Jméno/Name

Jméno orig./Name orig.

Příbuzenské vztahy/
Verwandtschaftsbeziehungen

děti / Kinder

 

rodiče / Eltern: Mojžíš Raudnitz, Ester


5.2.7. V některých typech pramenů se setkáváme s dalšími typy vztahů, které nelze zařadit  mezi příbuzenské, zároveň se nám však zdají podstatné. Tyto vztahy zapisujeme do sloupce Jiné vztahy/Andere Beziehungen.

Např. v Seznamu cizích židů, kteří měli být vyhnáni r. 1680 z Prahy se jméno cizího žida objevuje v seznamu převážně s poznámkou jména osoby, u které přebýval. Eliminujeme-li čestné výjimky příbuzenství, lze tento vztah charakterizovat jako vztah pronajímatel–nájemce. Pokud bychom tuto skutečnost nenaznačili, seznam vyháněných cizích židů by nám v databázi splynul s ostatními židy uvedenými v tomto soupisu. Dalším případem jsou Lánské rejstříky, ve který se jméno současného obyvatele domu, popř. hospodáře objevuje často s poznámkou o jeho předchůdci.
Obdobný je případ např. kupní smlouvy nemovitostí, kde je někdy uváděn nový vlastník v souvislosti s předchůdcem.

Např.:
Izák koníř nach Aron Munka

Do tohoto sloupce zapisujeme také další vztahy jako např.: svědek smlouvy, rukojmí, vztah mistr / učedník, zaměstnavatel/ zaměstnanec, působnost osoby v úřadech židovské obce (např.židovský starší, přísežný židovský písař), post rabína aj.

Jméno/Name

Jméno orig./Name orig.

Jiné vztahy/Andere Beziehungen

 

David Raudnitz

bey Chaim Schneider

Mojžíš Šajer

Moyžiss Ssayer

vor Abrahamb Schayer

 

Hirschl Israel

neue öedung juden Häuser von 1660

Izák koníř

Yzak Konijrz

nach Aron Munka

Samuhel Šmohel

Samuhel Ssmohel

starší židovský, svědek

David Chomutovský

Dawid Chomutowsky

rabín židovský, rukojmí


5.2.8. Lokality:

Moderní podobu lokality zapisujeme vždy nejprve v moderní podobě jazyka pramene, v kulaté závorce v jiném jazyce. Moderní polskou podobu místních jmen uvádíme pouze v případě, že se jedná o dnes polskou lokalitu (viz bod 4.3.1.).

Do sloupce Původ/Herkunft zapisujeme lokalitu, která je v prameni bezpečně uvedena jako původ konkrétní osoby (v případě pochybností s otazníkem). Další v prameni jmenované, nebo ze znalostí zpracovatelé vyplývající, lokality pak uvádíme v novém sloupci Jiná místa/Andere Orte.

Např.:

Lokality v jazykově českých pramenech:
Brno / Brünn
Norimberk / Nürnberg
Krakov / Kraków, Krakau

Lokality v jazykově německých pramenech:

Prag / Praha
Wien / Vídeň
Krakau / Kraków, Krakov

Lokality v jazykově polských pramenech:
Opava / Troppau
Kraków / Krakau, Krakov
Wien / Vídeň

5.2.9. Datace:

Datum uvádíme ve stejnojmenném sloupku arabskými číslicemi v následující formě: rok.měsíc.den

Např.:
6. leden 1562 uvedeme jako: 1562.01.06 (psáno bez mezer)

Prameny, které nejsou datovány přesně zapisujeme takto:
kolem r. 1562 ………… 1562 circa (rok, mezera, circa)
před r. 1562 …………... 1562 ante
po r. 1562 …………...... 1562 post

Prameny datované pouze prezentační poznámku zapisujeme:
1562.01.06 praes (rok, měsíc, den, mezera, praes)

U nedatovaných pramenů uvádíme zkratku: s. a.

5.2.10. Obsah formulujeme ve sloupci Obsah/Inhalt pomocí charakteristických hesel, která uvádíme v 1. pádě.

Např.:
obchod, peří, sukno, vlna, víno, clo, prodej, dům, vězení, splátky, koupě, spáleniště, soud, cechy aj.

5.2.11. Všechny další významné údaje (kromě pramenů, edic a literatury, které zaznamenáváme v poznámkách přímo u textů) uvádíme ve sloupci Poznámka/Anmerkung.
Např. údaje o úmrtí osoby

5.2.12. Zápisem do zvláštního sloupce Křesťané/Christen zaznamenáváme významnější křesťanské osoby, zmíněné v prameni (majitel panství, šlechtický věřitel, dlužník atp.)

5.2.13. Sloupky Fond/Bestand, Svazek/Band a fol./pag.
Při prvním zápisu název fondu ve sloupku Fond/Bestand rozepisujeme, dále používáme jen zkratku. Při prvním zápisu do sloupku Svazek/Band uvádíme také časový rozsah.

Např.:
inv.č. 58 (1578-1610)

5.2.14. Do sloupce zpracováno/erledigt, zapisujeme, zda je pramen zpracován formou regestu (regest), částečné (část. trans. /Teiltrans.) nebo plné transkripce (trans.).

5.2.15. Sloupec Kód/Code
Pro každý zpracovaný záznam v prameni vytváříme celkový kód.Ten v sobě obsahuje kompletní informaci o zpracovaném dokumentu, tj. archiv, fond a jeho číslo, folio nebo pag. Tento kód je zaznamenán také v záhlaví každého zpracovaného dokumentu (v textovém souboru Word) a slouží k rychlé identifikace zpracovaného dokumentu ve Wordu s zápisem v excelové tabulce. Prostřednictvím hypertextových odkazů je pak možné tímto kódem vzájemně propojit informace ve Word s informacemi v excelové tabulce.

Např.:
MZA-D1(LR)-44,fol.27v

Datum poslední redakce:2007.11.05

 
spacer.png, 0 kB
spacer.png, 0 kB
Copyright (c) 2006 - 2008 by HELPME.cz | Powered by Joomla! | Template by Joomlashack.
free joomla templates Joomla tutorials joomla themes